Manipulace s projekty

Architekt Dokoupil se na svých přednáškách odvolává na obrázky, které byly podkladem rozhodnutí Magistrátu města Brna v roce 1991 pro odsun nádraží.

Tyto obrázky jsou však dokladem na základě jakých manipulací toto rozhodnutí vzniklo.
Tyto obrázky připravil tehdejší Hlavní architekt Ing.arch. Jaroslav Jozífek s vedoucím odboru Ing. Milanem Šimonovským, vedoucím odboru dopravy.v odvolávce na interní soutěž Československého Svazu Stavebních Inženýrů v roce 1990.
Jaroslav Jozífek rozhodl o stěhování nádraží proto, že se to naučil již na škole, kde v předmětu urbanismus to vyučoval profesor Meduna, Milan Šimonovský svoje studium ukončil diplomovou prací na téma odstěhované nádraží. Protože tomu věřili, tak to prosazovali násilím za použití všech možných manipulací.
Proto variantu D v obrázcích zcela vědomě upravili tak, aby prokazovala nemožnost modernizace nádraží v centru.
Ve skutečnosti tomu bylo takto: V roce 1990 zorganizoval tehdy Československý Svaz Stavebních Inženýrů interní soutěž na téma modernizace nádraží v centru. Tu soutěž organizačně připravil Ing. Lubomír Mikš a zúčastnili se jí všichni tehdejší vrcholoví dopravní odborníci. V soutěži tehdy jednoznačně a jednomyslně zvítězil návrh Ing.Dr. Rudolfa Nedvěda, V následné diskuzi byly všechny ostatní návrhy posouzené za nepříliš vhodné a těžko proveditelné.
Ve schvalovacích dokumentech je sice uveden odkaz na tuto soutěž ve variantě D, ale v obrázku k této variantě jsou smíchány všechny soutěžní návrhy a výrazně je vyznačen ten, který byl v soutěži vyhodnocen jako nejméně vhodný. Návrh Ing.Dr. Nedvěda tam byl vyznačen jen slabou, téměř neznatelnou čárkovanou stopou.
Proto přikládám tyto obrázky, na něž se odvolává architekt Dokoupil tak, jak měla být varianta D správně uvedena.
Kdyby byla takto uvedena, nemohl být tehdy předložený materiál schválen, protože již tehdy by bylo prokázáno, že modernizace nádraží v centru je realizovatelná.

Manipulace s projekty samozřejmě pokračují dále. Jsou však obtížně prokazatelné. Jsou zpracovávány dobře zaplacenými týmy odborníků. Ti vytvářejí celé soubory textů, obrázků a mapek, které mají přesvědčit čtenáře, posluchače přednášek a ostatní odborníky o potřebě stěhování nádraží. Za velké peníze lze vymyslet všechno. Pokud tyto manipulace přece jen někdo napadne, označí to za pomluvu. Za pomluvu je možno i soudně stíhat. Peněz je na to vždy dost. Proto dále musím dávat pozor, aby následující skutečnosti nemohly být označeny za pomluvu. Na obhajobu u soudu nemám dost peněz.

Tvůrci projektu Nádraží Pod Petrovem financovali svůj projekt pouze z vlastních zdrojů, případně ze zcela minimálních příspěvků. Dá se říci, že někteří členové týmu Občanské Koalice Nádraží v Centru si hradili projekt ze svých penzí. Přesto dokázali vytvořit projekt, který svým provedením je srovnatelný s dobře zaplaceným projektem Nádraží U Řeky, respektive jej v mnohém vysoce předčí. Těmto lidem by se všude na světě se hluboce uklonili, kdežto v Brně jsou označováni různými přízvisky a prohlašováni za nepřátele města.

Dále nutno poznamenat, že jen za projekty Nádraží U Řeky bylo prokazatelně vynaloženo již 850 milionů Kč. Ve skutečnosti bude tato částka kolem 1 miliardy. Bylo by třeba k tomu připočíst i náklady za již vynaložené a ztracené investice, jako třeba torzo železniční polikliniky, která se pomalu rozpadá v ve ztraceném území při řece Svratce.

Proto nad těmito stránkami zapřemýšlejte a utvořte si názor kdo jde za pokrokem a kdo ten pokrok brzdí.

Nezbývá, než uvádět další manipulace s projekty, které zdůvodňují neuskutečnitelný přesun nádraží.

Ve studii proveditelnosti, kterou zpracoval SUDOP Brno v předchozích letech, si SUDOP Brno vyžádal stanovisko italské firmy, se kterou byl v úzkém pracovním i ekonomickém propojení. Je jasné, že tato firma vydala takové stanovisko, jaké si SUDOP Brno přál. Další stanovisko zahraniční firmy vydala firma Dress & Sommer ze Štutgartu. Jak bylo zjištěno, jednalo se o jakousi pochybnou firmu, která měla na uvedené adrese jen poštovní schránku a která potřebovala těch nabídnutých 6 milionů Kč pro záchranu svého živobytí. Výsledné vyjádření jak svým slovosledem, tak terminologií nápadně připomíná slovosled i termonologii paní Wendscheové, která tehdy byla vedoucí Odboru územního plánování Magistrátu města Brna. Jděte se proto podívat do archivů.

K další manipulaci ve studii proveditelnosti došlo když se součástí studie proveditelnosti stalo i porovnání dostupnosti zdrojů a cílů cest.

Porovnání časové dostupnosti a výpočet zvýšených nákladů na provoz MHD (150 milionů Kč/rok) bylo prohlášeno za vadu projektu a proto nebylo tvůrcům ani zaplaceno. Přitom bylo toto porovnání zpracováno snad nejpoctivěji z celé studie proveditelnosti. Přestože všechna další srovnání ve studii proveditelnosti vycházela vhodněji pro nádraží v centru, bylo znovu vyhodnoceno odsunuté nádraží jako lepší ve velmi nesrozumitelné kategorii rizik a bezpečnosti. Na základě tehdejší studie proveditelnosti bylo vydáno územní rozhodnutí pro odsunuté nádraží, které pro nesmírné množství nedostatků muselo být soudně zrušeno.

V roce 2012 se podařilo prosadit projekt, zpracovaný OK NvC (Nádraží Pod Petrovem) do srovnávacích studií, které pak prováděla firma IKP z Prahy. Již před zahájením prací mi tehdejší ředitel firmy Ing. Michal Babič nechtě prozradil, že fandí přestěhovanému nádraží. Ve výsledku se to projevilo výrazně. Zcela systematicky bylo podzemní nádraží a kolejiště vysokorychlostních tratí oproti původnímu projektu zavedeno úmyslně pod objekt Malé Ameriky a výjezd rychlé trati byl zaveden tunelem pod Svratku tak, aby byly náklady na Nádraží Pod Petrovem enormně zvýšeny. Tím mělo být zase dosaženo zvýhodnění pozice odsunutého nádraží (Nádraží u řeky). Výsledky srovnávacích studií však stejně vyplynuly do prázdna, protože firma IKP se při dokončení projektu rozpadla.

Nejzajímavější kapitolou z tohoto období je zpracování "odborných" studií zajištění dopravní obsluhy odstěhovaného nádraží. Vyšel z toho nesmírně složitý konglomerát všelijakých výpočtů a výkresů. Nezajímavější je ta skutečnost, že uprostřed území mezi oběma nádražími vznikla mimoúrovňová dálniční křižovatka uprostřed obytné zástavby. Ta křižovatka dostala název "Zapuštěná Opuštěná". Když jsem se zeptal kohokoliv z tvůrců tohoto urbanisticko dopravního konglomerátu zda by tam chtěl bydlet, tak mi nikdo vůbec neodpověděl. Ani urbanistický tvůrce územního plánu města Brna, architekt Dokoupil.

Nová studie proveditelnosti byla znovu zadána SUDOPu Brno a byla dokončena v červnu 2017. Přes všechny manipulace se nepodařilo prokázat, že nádraží v centru nelze uskutečni, naopak byť skrytě, byla prokázána vhodnost nádraží v centru. Přesto bylo podivnými způsoby znovu v roce 2018 schváleno odstěhování nádraží. Samozřejmě na zákrok České Komory Autorizovaných Inženýrů a Techniků, Hospodářské Komory i Českého Svazu Stavebních Inženýrůa dalších závislých organizací.

V kruzích ČKAIT a ČSSI byly tyto stránky oficiálně pojmenovány "Hnědé stránky".

Tyto svoje "Hnědé stránky" jsem dal k dispozici začátkem roku 2017 Ministerstvu dopravy a Ministerstvu financí, samozřejmě bez větší odezvy, ale !!! Termín předání studie podveditelnosti, který byl nejprve březen 2017, se posunul na duben, pak na květen a pak na červen 2017. Takže to vypadá jako by se na to přece jen někdo podíval a dále s nimi manipuloval. Zajímavé je, že ani v průběhu zpracování studie ty hodně zfixlované výpočty vyšly lépe pro Nádraží Pod Petrovem. Takže ani s tím si zpracovatelé nevěděli. Tak jak tak pak stejně bylo v červnu 2018 scchválena ta nejméně vhodná varianta Nádraží U Řeky.

To naše nádražíčko se však mezitím v klidu a potichu poopravilo a bude fungovat dobře po další dlouhá desetiletí. Štěstí je v tom, že se na Správě Železniční Dopravní Cesty našli lidé, kteří ví, jak na to.