V letech osmdesátých minulého století již většina tvůrců velkých staveb socialismu v Brně přišla na to, že vlastně vymýšlí nehorázné ptákoviny. Pouze ti odvážnější se však začali sdružovat kolem Ing. Zdeňka Masaříka a Ing.arch. Josefa Myslivce a začali vymýšlet jak přijít na lepší řešení dopravních systémů města. Ti méně odvážní vymýšleli ptákoviny dál, jenom se ospravedlňovali zpravidla slovy: "To víš, mám rodinu a děti". V tehdy se tvořícím Brněnském fóru se podařilo dokonce některé myšlenky dostat na vědomí širší veřejnosti. Dostavily se i některé výsledky. Byl zastaven projekt monumentální dálniční křižovatky zabírající celé pisárecké údolí a byl zastaven i nesmyslný projekt "Rychlé tramvaje".
Pak přišla Velká sametová revoluce a všechno se zase velmi rychle obrátilo zpátky k ombundantním projektům obrovského přestěhovaného nádraží, k projektům metra nazvaného diametr a k projektům nového jižního centra, již ale ne tak nabubřelého, ale spíše mrňavého.
Ti odvážnější brněnští odborníci, architekti, urbanisté a dopravní specialisté se znovu sdružili, tentokrát v Brněnském kolegiu nezávislých řešitelů. Chtěli ve své naivitě vytvořit jakýsi základ k účelné urbanistické tvorbě v městě Brně a základ k vytvoření účelných dopravních systémů. Původně mezi nimi byli i někteří z dnešních brněnských vůdčích architektonických osobností, ale ti rychle unikli do tržního kvasu. Toto kolegium pak převzala pod svou ochranu Kovoprojekta Brno a vyšlo z tohoto několik podnětných návrhů na vytvoření integrovaných dopravních systémů i řešení Velkého městského okruhu. Několik témat bylo též řešeno v rámci diplomních prací na VUT FAST Brno. V rámci tohoto kolegia byl komplexně řešen i vítězný návrh Ing.Dr. Rudolfa Nedvěda na rekonstrukci stávajícího hlavního nádraží. Členové kolegia se aktivně zúčastnili seminářů "Člověk a doprava", pořádaných tehdy ministerstvem dopravy a uspořádali exkurzi do Karlsruhe, kde tehdy již byl zaveden téměř dokonalý integrovaný dopravní systém .
Předsedou kolegia byl doc.Ing. Pavel Zvěřina CSc, jednatelem Ing.arch. Josef Myslivec a lektorem pro integrované systémy dopravy Ing. Zdeněk Masařík. Nejstaršími a nejvýznamějšími členy kolegia byli Dr.Ing. Rudolf Nedvěd, autor návrhu, jak řešit modernizaci nádraží v centru a doc.Ing. Břetislav Havíř CSc. předchozí vedoucí katedry železničních staveb na VUT Brno. Významným spolupracovníkem byl Josef Šumbera, který byl dokonale obeznámen s provozem brněnského nádraží.
S privatizací Kovoprojekty zanikla i podpora Brněnského kolegia nezávislých řešitelů a tím byla i utlumena oponentura brněnského megalonismu. Přesto se podařilo v roce 1998 připravit seminář "Moravské křižovatky", kde byla i širší odborná veřejnost seznámena s výsledky práce kolegia. Seminář byl tehdy připraven již pod patronací VUT Brno, UVAR - Železniční a stavební výzkum a vývoj, Ředitelství silnic a dálnic, ekonomicko správní fakulty MU a B.S.invest s.r.o .
Bohužel výsledky práce kolegia byly v rozporu s megalomanistickými návrhy brněnských radů a radních. Tehdejší Hlavní architekt města Brna Ing.arch. Jaroslav Jozífek hrubými a nevybíravými výroky napadal přednášející tak, že připravil tomuto semináři velmi nepříjemné prostředí. Další seminář se již nepodařilo uspořádat.
V rámci kolegia byly v rámci diplomových projektů řešeny základy dnešního IDS (Integrovaného systému dopravy). Jeden z těchto projektů si odnesl i ocenění "Ekologický projekt roku 1993".
Členové Kolegia měli pracovní propojení s vedoucími pracovníky dopravního podniku v Karlsruhe. Podařilo se uskutečnit zájezd nejdůležitějších brněnských dopraváků do Karlsruhe, kde všichni načerpali značné množství vědomostí, které byly uplatněny přímo v Dopravním podniku města Brna a později i při zavádění integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Významným projektem Kolegia bylo řešení "Severovýchodní tangenty" přímým raženým tunelem pod Fügnerovou ulicí, které bylo všemi oceněno jako nejlepší projekt na toto téma. Bohužel přípravy na stavbu dnešního provedení - kopaným tunelem pod ulicí Kohoutovou - byly v takovém stadiu, že si nikdo nedovolil tyto práce přerušit. Připravovalo se již územní rozhodnutí, které bylo pak vydáno na kopaný tunel Kohoutova. Škoda. Dnešní pokračování VMO přes Tomkovo náměstí mohlo být mnohem jednodušší a provozně výhodnější.
Při vyklizení a likvidaci veškeré mé dokumentace před zahájením oprav sklepů v našem domě se čirou náhodou našel doklad o činnosti Brněnského kolegia nezávislých řešitelů - přehled práce v letech 1993 a 1994.
Ostatní doklady bohužel odvál čas.