Odsunování, přesunování, stěhování, případně i šoupání s nádražím v Brně je největší nesmysl logický, logistický, urbanistický, dopravní i železniční, jaký se podařilo brněnským géniům vymyslet. Je to náboženství, kterému se v Brně učí děti od mateřských školek až po školy vysoké a doktorandská studia. Kdo se tomu náboženství protiví, musí být vždy z náboženské obce vyloučen. To ti brněnští Bohové vždy zařídí.Je tomu tak již od vstupu železnice do Brna.
To, že se podařilo tehdy železnici přivést až po Ferdinadovu bránu byl zásah snad nejlepšího a nejchytřejšího starosty Johana Rietschela, který přesvědčil radní, aby město zaplatilo 20 000 Zlatých za patřičnou úpravu projektu. To se stalo v roce 1836.
Již tehdy však brněnští géniové chtěli nádraží umístit zcela jinde, dále od města. Naštěstí se jim to nepodařilo, ale již od té doby usilují o to, aby nádraží v centru města bylo zrušeno a postaveno někde úplně jinde. Tento spor trvá do dneška.
Dnes už všichni opravdoví odborníci ví, že stěhování nádraží je nesmysl, jak je uvedeno nahoře.
Jenže !!!
Veškerá odborná reprezentace včetně ČKAIT byla do projektu stěhování nádraží aktivně zapojena. Včetně všech dosavadních rozhodujících radních. Již jejich prestiž a ješitnost jim nedovoluje své názory oficiálně měnit. Kariéra mnoha lidí až do celostátního významu je založena na přísaze podpory stěhování nádraží. U některých lidí postačila výhrůžka, že pokud někdy prohlásí, že nádraží není třeba stěhovat, tak druhý den už chodit do práce nemusí. U jiných byl kladný názor ke stěhování nádraží dobře zaplacen.
Vlastnictví pozemků v oblasti za nádražím již nemá rozhodující roli. Ať to dopadne jakkoliv, bude ještě nějakou dobu trvat, než se rozhodne způsob zástavby. Za pozemky dostanou vlastníci nějaké peníze až v daleké budoucnosti a nebude asi žádný rozdíl v hodnotě pozemků ať bude nádraží kdekoliv. Tahanice o územní plán tohoto území se potáhnou ještě nějaké to desetiletí.
Co je však nejdůležitější. Velké týmy projektantů se již dlouhá desetiletí dobře živí na neuskutečnitelných studiích a projektech, což je ta nejlepší práce, která nese největší výdělek. Nikdo za nic neručí. Jsou to stále tytéž týmy i když už dnes probíhají výběrová řízení. Výsledek je však vždy dobře připraven. Doposud se ještě nikdy k této práci nebyl přizván ani připuštěn nějaký tým, který by si uměl poradit se složitostí úkolu modernizace nádraží ve stávající poloze. Dosavadní týmy si takovýto těžký úkol ani nedokážou představit. Dokázaly by to jen s podmínkou kompletní 5ti leté výluky, což jsem se dozvěděl zcela oficielně.
Chování dnešních radních je znovu ovlivňováno mocnými tohoto města. Jsou nuceni k tak zvané neutralitě do doby, než bude dokončena studie proveditelnosti. Ta je již předem rozhodnuta pro nádraží u řeky. Zpracovávají ji tytéž projekční týmy, řízené a placené týmiž lidmi, Rozhodnutí bude v kapitole rizik a bezpečnosti.
Jediná možnost, jak dalším nesmyslům zabránit, byla očekávána v referendu. Referendum se bohužel nesetkalo s úspěchem pro nedostatečnou účast, která byla cca 25%. Pro zachování nádraží v centru hlasovalo cca 80% zúčastněných. Neúčast v referendu byla nejen důsledkem netečnosti dnešní společnosti k veřejnému dění, ale také v tom zahrála velkou roli negativní kampaň velkých politických stran, které se brání jakémukoliv pokroku.
Termíny dokončení studie proveditelnosti se stále oddalují. Nejprve březen 2017, pak červen a následně září 2017. Z jakého důvodu? Všechny výpočty a analýzy dospěly k výsledku, že by se nádraží nemělo stěhovat. S tím si zpracovatelé neví rady. Proto se začaly vymýšlet hrátky s autobusovýni řády na vybraných zastávkách železnice. Pomohou autobusy k rozhodnutí, že se přece jen stěhovat musí? Kam by ty autobusy měly jezdit? Vše zůstává utajeno.
Závěr nad závěry - samozřejmě s troškou humoru, neb jinak to nejde.
Všichni odborníci již dávno ví, že kdysi vymysleli nehoráznou ptákovinu. Nemohou to však přiznat. Nebyli by in. Proto se upnuli na výrok jednoho neoklasika: "Zatloukat, zatloukat a zatloukat". Zatloukají vytrvale. Co to ale stojí peněz. A co když na to někdy někdo příjde? Co potom? To už tady asi nebudeme.
Proto vymýšlejí další a další ptákoviny až do úplného zptákování.
Ještě je čas, aby z těchto ptákovin vypluli s elegancí a s přehledem. Na ty ptákoviny jsme kdysi věřili všichni. Poznávání se dostavovalo postupně. To poznání mohou stále ještě přiznat bez ztráty bodů. Problém je asi v tom, že tvůrci ptákovin, byť doposud uznávaní nejvyšší odborníci, ve svém věku nejsou již schopni souvislých myšlenek. Tím pádem nejsou schopni celou kauzu již rozmotat s přehledem a elegancí. A mladí odborníci jim v tom nepomohou. Sice je dnes ještě poslouchají na slovo a kloní se před nimi, plní jejich pokyny a za jimi poskytované peníze tvoří další ptákoviny. Všichni však ví, že do nekonečna ptákovat nelze.
Dnešní situaci (květen 2017) by bylo schopno řešit snad jen GŘ SŽDC (snad i bez postihů mocných). Stačí říci "Dost ptákovin" a ukončit studii proveditelnosti ve prospěch nádraží v centru. Všechny výpočty (byť zmanipulované ve prospěch Nádraží U Řeky) to dokonce prokazují. Tím by se i smazala spousta ptákovin, které jsou ve studii obsaženy a jejichž ptákovitost je schopno rozeznat i dítko školou povinné.
S některými ptákovinami se přece jen musím s vámi podělit
Tvůrci Nádraží U Řeky zřejmě již upustili od návrhu geniální dálniční křižovatky na území Trnitá uprostřed bytové výstavby, zvané "Zapuštěné Opuštěná" . Ve studii začali s novými neověřenými geniálními dopravně urbanistickými hrátkami. Nově jim vychází zastávka tramvaje před Nádražím U Řeky na nejrušnější komunikaci ve městě. Jak se cestující k této zastávce dostanou není asi ani jim známo.
Největší ptákovinou však bude závod trolejbusů se šalinami. Byla vymyšlena trolejbusová trať od nového nádraží proražením "Nové třídy" směrem na nám. 28. října, po Drobného, Sportovní atd. do Králova Pole. Po této Nové třídě by měl trolejbus závodit se šalinou č.1. Údajně by měl vítězit.
A těch ptákovin je tam do haleluja a zřejmě narůstají. Pokud by se přesto přece jen znovu podařilo zahájit a někdy třeba i dokončit stavbu nádraží v kopřivách kilometr od města u řeky, bylo by to nejdražší výlukové nádraží na světě i v historii železnice. Umožnilo by to skutečně v klidu provést dokonalou modernizaci nádraží v centru, nejlépe dle projektu Nádraží Pod Petrovem. K čemu by pak Nádraží U Řeky poté sloužilo lze jen těžko odhadovat. Možná jako muzeum projektů na stěhování nádraží.
V listopadu 2017 vypadá situace následovně: Studie proveditelnosti je předána a zveřejněna a dopadla zcela filištínsky. Všechny varianty a podvarianty jsou proveditelné a přínosné. Rozhodnutí se znovu předává politikům.
Prošel jsem si celou zveřejněnou studii proveditelnosti. Je zde spousta různě zavádějícího textu i mnoho všelijak zavádějících obrázků. V celém tom souboru textů jsem na stránce 76 našel to nejdůležitější prohlášení, které je v tom textu zcela nenápadně ukryto. Dále uvedený výňatek mluví jasně:
Souhrnně dochází u všech podvariant B k úspoře času cestujících v celkovém dopravním systému. V železniční dopravě dochází oproti variantě A k úspoře času cestujících ve všech železniční osobní dopravou obsluhovaných směrech, tedy i ve směru od Blanska. Celkově je pak úspora cestovních dob u všech podvariant B vyšší, než u varianty A. U cestujících, kteří využívají systém MHD dochází stejně jako u varianty A k úspoře času cestujících ve všech subsystémech, při čemž úspora času cestujících v celém systému MHD je výrazně vyšší. V případě převedených a indukovaných cestujících dochází oproti variantě A k úspoře času cestujících ve všech uvedených vztazích, při čemž celková hodnota je pro obě základní varianty velmi podobná. Celkově je v případě varianty B dosahováno roční ůspory času cestujících ve veřejné dopravě ve výši přibližně 5 milionů osobohodin.
Rozumní lidé by již teď řekli: A dost ! Musíme vykonat vše pro zkrácení cestovních časů jako všude jinde na světě. Snad se i brněnští politici jednou probudí. Není to jediná argumentace. Je třeba se podívat ještě do tabulek hodnotících ekonomiku, které též výrazně ukazují výhodnost variant a podvariant B. V textech je vše zamlženo.
Proto jsem napsal zadavateli studie následující dopis.
A dostal jsem následující odpověď.
A vše pokračuje dále. Zastupitelstvo města Brna znovu schválilo stěhování nádraží na svém zasedání 27.ůnora 2018
Není však vše ztraceno. Do akce se zapojilo v roce 2018 sdružení železničních hákladních dopravců ŽESNAD, které znovu potvrdilo skutečnost, že sloučení osobní a nákladní dopravy do jedné trati způsobí naprostou neprůjezdnost železničního uzlu Brno pro jakékoliv zvýšení nákladní dopravy. Na tuto skutečnost jsme v rámci Brněnského Kolegia Nezávislých Řešitelů poukazovali v devadesátých letech u projektanta SUDOP Brno bez jakékoliv odezvy. Bylo pouze konstatováno, že severní zhlaví odstěhovaného nádraží by muselo být řešeno usměrněně (mimoúrovňově), což v obytné zástavbě je zcela neproveditelné. Tuto záležitost v dubnu a v květnu 2018 řešila Centrální Dopravní Komise Ministerstva dopravy ČR.
Přestože se na jednání CDK MD ČR prokázalo, že jak projekt nádraží Řeka, tak studie proveditelnosti je vlastně zmetek, Ministerstvo dopravy ČR na nátlak brněnských radních rozhodlo v lednu 2019, že se bude pokračovat v tomto projektu dále.
Nejen Ministerstvo dopravy, ale i nový Hlavní architekt města Brna Ing.arch. Michal Sedláček v roce 2019 rozhodl, že se bude pokračovat na zmetkovém projektu. Takže se máme na co těšit.
Přestože došlo k podivnému schválení té snad nejhorší varianty, tak sami projektanti (SUDOP Brno) si s tím vůbec neví rady. Projektují a projektují (již v roce 2020, kdy měla být zahájena stavba nádraží U Řeky) a nějak jim ty vlaky nedokážou tím zmetkovým projektem projet. Prý na to bude stačit přidat jednu kolej v nádraží Židenice. Ale jak a při tom půl Židenic nezbourat?
V roce 2021 proběhla znovu architektonická soutěž na Nové nádraží, za kterou se jen tak utratilo 60 milionů. V roce 2023 vše utichlo. Zřejmě se projektuje dále. Vše pak skončí novými studiemi atd. Bohužel se nenašel v odborných kruzích nikdo, kdo by pokračoval v mých stopách, aby odhalil všechny ty nesmysly, které se dále a stále dějí.